Nejzajímavější národy jižní Afriky

Afrika byla během své historie nemilosrdně drancována, prakticky celá kolonizována a později rozdělena bez ohledu na původní etnické složení obyvatelstva či přirozené hranice krajiny. Výsledkem jsou mnohonárodnostní státy, kde je mnohdy těžké určit „hlavní etnikum“ země. Také se u mnoha zemí žádný z národů nejmenuje jako jejich domovina. Na rozdíl od severu Afriky, kde v Egyptě bude obyvatelem celkem logicky Egypťan, Maroka Maročan a tak podobně, čím dále na jih kontinentu vyrážíte, tím častěji k tomu dochází. Nejsou žádní Namibijci, Jihoafričané nebo Botswaňané, podle kterých se jejich země nazývá. Je zde ale celá řada etnik a národů, které jsou roztroušeny napříč několika státy, které nerespektují původní území jejich obyvatel. Podívejme se na ty nejzajímavější z nich.

 

Zuluové – národ krále Šaky

Mezi jedny z nejpočetnějších národů jižní Afriky patří bojovní Zuluové, jejichž populace čítá asi 10 miliónů osob. Žijí především v JAR – zde tvoří asi 22 % obyvatelstva, setkáte se s nimi ale i v Zimbabwe, Malawi a Tanzánii. Národ Zuluů byl sjednocen v 19. století králem Šakou, jemuž Evropané přezdívali Černý Napoleon. Bojovní Zuluové poté hodně zatápěli Búrům a Britům při dobývání území – dokonce docela dlouho nad Evropany vyhrávali, než se karta obrátila. Na území dnešní JAR mívali své vlastní království a později po jejich porážce Zululand, britský protektorát. Dnes je toto území součástí jihoafrické provincie KwaZulu-Natal. Vedle krále Šaky je známým představitelem tohoto národa i bývalý prezident JAR Jacob Zuma.

 

Xhosové – lid Nelsona Mandely

Jedněmi z nepřátel Zuluů byli i Xhosové, kočovné kmeny, které dorazily na území dnešní JAR v 18. století. Dnes jejich populace čítá asi 8 miliónů lidí a obývají především východní Kapsko, je možno je ale potkat třeba i v Zimbabwe. Svůj název odvozují od legendárního vladaře uXhosa, dříve byli známí i jako Kafři (z arabštiny káfir, doslova „nevěřící“). V době apartheidu nebyl jejich národ uznáván a byly pro ně vytvořeny tzv. bantusany, formálně autonomní kmenová území, v praxi „rezervace“ vytvořená na základě rasového klíče. Z národa Xhosů pocházeli významní členové Afrického národního kongresů, bojující proti apartheidu – Desmod Tutu, Steve Biko a neznámější z nich…Nelson Mandela. Xhosa byla také slavná zpěvačka Miriam Makeba, známá jako Mamma Africa.

 

Hererové a Himbové – ti kteří zůstali a ti kteří šli dál

Etnikum Hererů a Himbů byl původně jeden kmen, který dorazil do západní Afriky v 17. století. Po čase se kmen rozdělil – ti kteří zůstali se nazývají Himbové, ti kteří pokračovali dál jsou dnes Hererové. Názvy vycházejí ze slov „himba“ = lidé západu a „herero“ = lidé východu. Zásadní pro oba národy je dobytek, zdroj obživy a znak bohatství. Snad i proto tradiční pokrývka hererských žen připomíná kravské rohy. Dobytek stál také za rozdělením kmene, protože pastviny nebyly dost bohaté pro všechny. Roku 1884 byla zřízena Německá jihozápadní Afrika a Hererové přijali německou „ochranu“. Zabírání půdy bílými osadníky a také zavlečení dobytčího moru začaly sérii válek, které vedly k bitvě u Waterbergu roku 1904. Zde dva tisíce moderně vyzbrojených Němců porazily značnou přesilu Hererů a nastalo období brutálních represí, nuceného vyhánění a také pracovních táborů. Někteří historici toto období označují za první genocidu v dějinách. Populace Hererů obrovským způsobem poklesla, ztráty na životech byly strašlivé. Dnes je Hererů asi 110 tisíc a žijí hlavně v Namibii, Angole a Botswaně. Největší populace je v Namibii, kde to ani později neměli lehké – byl pro ně zřízen bantusan po jihoafrickém vzoru a teprve nedávno začali žít svobodně. Co je určitě zajímavé, že navzdory velmi komplikované historii s Němci se jedná o etnikum s unikátním odíváním v celé Africe – Hererové se oblékají po vzoru někdejších kolonialistů (ženy nosí šaty německých venkovanek s dirndlem, muži šaty podobné uniformám) a také hererská architektura následuje svůj evropský vzor.

 

Sanové – bohové musejí být šílení

Tento národ, označovaný také jako Křováci, jsou původní obyvatelé jižní Afriky. Dodnes obývají málo osídlené pouštní a polopouštní oblasti JAR, Namibie, Zimbabwe, Botswany, Angoly a Mozambiku. Do těchto oblastí byli vytlačeni bantuskými kmeny a později i bílými dobyvateli. Pravda, při jejich způsobu života se nejednalo o přesun fatální, Sanové jsou lovci a sběrači a jsou na obývání těch nejnehostinnějších části jižní Afriky zvyklí a jsou dobře vybaveni pro život v buši. Tam jsou opravdu mistry v přežití a vyhledávání potravy. Na druhou stranu jim život tímto způsobem také neumožňuje velký populační růst – navzdory počtu míst kde žijí, je Křováků asi jen 50000. Sanové jsou obvykle drobní, běžná výška dospělých je 145 cm a tvoří velmi rovnostářské společenství, které si vzájemně pomáhá. Zajímavostí jistě je, že Sanové mají nejstarší pokračující umění světa, jakkoliv prosté. Jejich jazyk připomíná mlaskavé zvuky a snad každý jej překvapivě slyšel – Sanové byli hlavními představiteli známých filmů Bohové musejí být šílení. Zde je alespoň trošku možnost pozorovat život tohoto unikátního etnika.

 

Luboš (VIVA Travel)